Milí sousedé,
je tu další 17. listopad. Řada kolegů i kamarádů mi radila, ať letos radši mlčím, protože ať napíšu cokoliv, stejně budu za pokrytce – vždyť přece zastupuji hnutí, které v Parlamentu spolupracuje s komunisty! A právě proto jsem je neposlechl. 17. listopad je totiž především symbolem svobody, která v naší zemi před třiceti lety zvítězila nad strachem. Dnešní výročí tak není černobílé, protože taková není ani svoboda: unést ji a naučit se rozhodovat o svém životě sám, se všemi důsledky, je často mnohem těžší než žít ve světě zákazů a příkazů, kde se nemusíte trápit možností volby. Stejně tak není jednoduché říct nahlas svůj názor a stát si za ním. Že vám budou nadávat? I o tom je svoboda.
Takže na rovinu. Ani mně se spolupráce hnutí ANO s komunisty nelíbí, ale nemám bohužel vliv na dohody, které se dějí na “druhém břehu Vltavy”. Nicméně rozumím tomu, že se někdy musí člověk dívat na stav věcí pragmaticky. U nás v Praze 11 máme zase Hnutí pro Prahu 11, které vyhrálo volby a mnoho jeho členů jsou slušní a chytří lidé, ale kvůli některým jedincům a jejich radikálním názorům prostě společná koalice nepřipadá v úvahu. A v Parlamentu je to dost podobné. Spíš bych se ptal, jak je možné, že nebyla komunistická strana po revoluci zakázána podobně jako NSDAP v Německu… Ale i přesto, že s sebou 17. listopad nese pachuť téhle a dalších chyb, na které dodnes doplácíme, je to pro mě zásadní den.
V roce 1989 mi sice byly jen tři roky, ale moc dobře si pamatuji, co nám převrat přinesl. Můj táta začal podnikat a z továrního dělníka se vypracoval na úspěšného podnikatele. Stejně tak se moje maminka stala z učitelky úspěšnou majitelkou jazykové školy. I já jsem pak šel ve šlépějích rodičů a pustil se už v mládí do podnikání. Když jsem vydělal první peníze, začal jsem cestovat a poznávat svět, abych vždycky zjistil, že nejradši mám Prahu 
Podle mnohých statistik se český národ nikdy neměl líp než dnes, a za to samozřejmě vděčíme i pádu minulého režimu.
Paradoxně jediné, co nám začíná chybět, je svoboda. Jasně, můžeme si říkat a psát, co chceme, podnikat, cestovat, máme demokratické volby… jenže málokdo už je dnes schopný – a hlavně ochotný – svobodně myslet. Stále častěji nám média, politici i další veřejně známé osobnosti ukazují, kdo je hodný a kdo zlý a že jediné správné vidění světa je to černobílé. Je samozřejmě jednodušší takovému schématu podlehnout, ale tím přicházíme o to nejcennější, co nám 17. listopad přinesl. Proto se ptejte, diskutujte, hledejte si informace, jen prosím nebuďte líní vytvořit si vlastní názor. A když s vámi někdo nebude souhlasit, respektujte to. Třeba vám prokáže stejnou službu.
Jinak co se událo za poslední týden u nás na Jižním Městě… V pondělí jsme měli na poradě vedení několik zásadních bodů. Předložil jsem materiál k výstavbě družstevního bydlení. Jde o jednu z cest, jak rozšířit bytový fond Prahy 11 za využití co nejméně finančních prostředků. Inspirovala mě k tomu paní Hana Kordová Marvanová, která má tyto projekty na Magistrátu na starosti. S kolegy jsme se dohodli, že rozpracuji vybraný pilotní projekt do konkrétní podoby.
Rád bych připravil koncepci rozvoje nájemního bydlení na Praze 11 tak, aby každé 4 roky (volební období) mohl na Praze 11 vyrůst nový bytový dům ve vlastnictví města a postupně jsme tak rozšiřovali náš bytový fond. Chci, aby dnešní děti bydlící na Jižním Městě tu jednou mohly zůstat, založit svou vlastní rodinu a být poblíž svým rodičům. A k tomu budeme potřebovat do budoucna nové byty. Ne drahé a velké byty developerů, ale byty v majetku města s regulovaným nájemným pro naše občany.
Dále jsme projednávali lékařskou pohotovost. Není pravda, jak tvrdí opozice, že jsme ji zrušili. Smlouva prostě příští rok končí a nejde prodloužit. Řešíme co s tím. Na zastupitelstvu hl. m. Prahy jsem ve čtvrtek navrhoval, aby nám s tímto problémem pomohla Praha. Chybí nám totiž finance.
Také jsme řešili naše multifunkční dohledové centrum, které ne zcela ideálně reagovalo na krizovou situaci v minulém týdnu, kdy někdo ukradl před školou auto i s půlročním dítětem. Přesně pro tyto situace byl tento projekt připravován a ukázalo se, že nefunguje tak, jak jsme si představovali. Založili jsme pracovní skupinu, která bude mít za úkol přijít se změnami, aby náš kamerový systém byl opravdu přínosem a akceschopným systémem v případě podobných nebo jiných krizových situací.
V pondělí odpoledne jsme měli schůzku s TSK. Téma byl hlavně podchod v Turkově ulici u Chodovské tvrzi. Zde je už půl roku zúžená vozovka a „na první pohled se nic neděje“, což mi často říkáte nebo se mě na to ptáte, tak zde máte aktuální informaci. TSK letos na jaře zjistilo skokové zhoršení stavu mostní konstrukce podchodu. Má sníženou nosnost a proto byla komunikace nad podchodem zúžena. Celá konstrukce je velmi složitá, vede pod ní nejen podchod pro chodce, ale i páteřní kolektor a mnoho sítí. Most je v tak špatném stavu, že nejde opravit a musí se celý rozebrat a postavit znovu.
TSK v tuto chvíli nemá hotový ani projekt, ten teprve připravuje. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by stihli opravu v příštím roce. Nejspíše se budeme muset připravit, že toto omezení zůstane na Praze 11 několik let. Požádali jsme TSK o prověření, zda není možné provizorní podepření mostu podobně jako třeba mostu na Vltavské tak, aby šlo znovu otevřít všechny 4 pruhy komunikace. Toto slíbili prověřit do konce letošního roku. Budeme vás informovat.
Dále jsme diskutovali o postupu plánování dostavby nového sjezdu z D1 na Háje, abychom vyřešili ten nebezpečný průplet aut, kde často dochází k nehodám.
Také jsme vymýšleli, jak koordinovat opravy a bourání lávek, kterých má TSK u nás několik a jejichž stav se postupně zhoršuje. Ze schůzky mám dobrý pocit, konečně vidím ve vedení TSK lidi, kteří jsou komunikativní a nebojí se vzít odpovědnost do svých rukou.
V úterý jsem měl dopoledne pravidelné porady se svými odbory. Odpoledne pak byl na Magistrátu velmi dlouhý výbor pro územní rozvoj, jehož jsem členem. Tentokrát bylo zasedání velmi důležité i pro Prahu 11, měli jsme na programu jednání o změnách územního plánu pro parkovací domy a Sandru. Samozřejmě přišel pan senátor Kos a další, kteří bojovali proti. Občas tu opozici nechápu. Nerozumím tomu, jak může někdo vystupovat proti změně územního plánu, která umožní stavbu parkovacích domů na současných parkovištích na sídlištích, kde není absolutně kde zaparkovat. Škoda, že na tyto výbory nechodí veřejnost, aby to viděla. Naštěstí se vše povedlo a jsme na dobré cestě k tomu, abychom brzy mohli začít stavět parkovací domy a abychom mohli během pár let rekolaudovat Sandru na standardní bydlení.
V úterý večer jsme měli sněm pražské krajské organizace hnutí ANO. Zvolili jsme si nové vedení na další 2 roky. Předsedu Prahy obhájil Jan Říčař, bývalý radní Prahy 11 a současný zastupitel. Honza je člověk, s kterým jsem v politice od začátku, byl jsem jeden z prvních členů, které v roce 2013 přibral do nově založené organizace na Praze 11. Je to tedy pro nás velká čest a přednost, že právě Honza, srdcem z Jižňáku, dál povede hnutí ANO v Praze. Ještě jednou gratuluji jemu i všem jeho novým místopředsedům.
Ve středu jsme měli kontrolní výbor na magistrátu. Řešili jsme Pirátskou kauzu s reklamní společností JCDeux, kde padlo i několik trestních oznámení. Opět jsme řešili zastavené privatizace bytů na Černém Mostě a spoustu dalších kauz, které koalice na magistrátu vytrvale odmítá řešit.
Ve čtvrtek bylo celý den zastupitelstvo hlavního města Prahy. Do programu jsem navrhoval bod “Rušení pohotovostí v Praze”. Chtěl jsem prosadit, aby Praha převzala rušené pohotovosti na Praze 10 a naší pohotovost na Praze 11, na kterou dost možná nebudeme mít příští rok už peníze. Stejný problém jako my řeší třeba i na Praze 10.
Bohužel koalice pod vedením Zdeněk Hřib – primátor Prahy bod nezařadila ani na program jednání. Je to s podivem, protože pan primátor sám bydlí na Jižním Městě a pohotovost ho asi nezajímá. Budeme s kolegou Petrem Jiravou nicméně dále jednat přímo s radní paní Johnovou pro zdravotnictví a sociální věci a hledat nějaké řešení. Pro mě je zachování pohotovosti na Praze 11 důležité. Nechci se smířit s tím, že prostě skončí smlouva a my bychom o novou kvůli chybějícím financím neusilovali. Podle mě je to služba, kterou by měla převzít a poskytovat hl. m. Praha.
Podstatný bod pro Prahu 11 byl pak ještě tisk týkající se Areálu ledových sportů u ZŠ Ke Kateřinkám. Projekt byl totiž původně zamýšlen ve spolupráci s hl. m. Prahou. Praha už před rokem s touto halou počítala ve své sportovní koncepci, investice do haly byla dokonce schválena v rozpočtu magistrátu 2019. Pak se ale něco pokazilo. Koalice na Praze se toho nějak zalekla a začala couvat. My jsme na Praze 11 nabídli, že bychom pomohli, pokud nám na to poskytnou finance – které tak jako tak mají alokované v rozpočtu.
I když se naše zastupitelstvo usneslo, že trváme na tom, aby nám magistrát poskytl dotaci a my ten „horký brambor“ převzali a vyřešili, tak přeci jen změnili názor a rozhodli se, že nám na arénu pouze půjčí. Přijde mi to úplně absurdní, aby nás magistrát nutil zadlužovat se na stavbu celoměstsky významného sportovního projektu. Do této haly zcela jistě nebudou chodit jen lidi z Prahy 11, ale z celého jihovýchodu Prahy, což byl jeden z důvodů, proč jsme si přáli finanční podporu hlavního města.
Ani já, ani hnutí ANO se zadlužováním městské části na tento projekt nesouhlasíme. Proto jsem navrhl na zastupitelstvu změnu tohoto tisku tak, jak to bylo původně zamýšleno a jak to i schválilo a posvětilo zastupitelstvo naší městské části, tak aby nám Praha na halu peníze darovala. Tento návrh neprošel a koalice ho přehlasovala se svým návrhem na půjčku. Teď budeme muset na půdě Prahy 11 projednat, co s tím. Napište mi prosím do komentářů nebo zprávy, zda chcete ledovou arénu na Jižňáku i za cenu zadlužení naší městské části. Velmi mě zajímá váš názor.
To ale není jediné, v čem nám koalice poměrně komplikuje život. Není žádné tajemství, že Praze hrozí kolaps dopravy. Magistrát totiž zcela nekoordinovaně organizuje další a další uzavírky na silnicích, aniž by pořádně promyslel důsledky, jaké mohou nastat. Chce nejspíše tímto drastickým způsobem motivovat řidiče k tomu, aby méně používali auta a více MHD. To je poměrně populistické a aktivistické opatření, které je ale zároveň velmi neuvážené a nepromyšlené, protože na něco takového hlavní město jednoduše není připraveno.
Jednak samotné MHD je v žalostném stavu, jelikož chybí více jak 240 řidičů a současný výhled je spíše takový, že se situace bude zhoršovat. Už teď bylo omezeno asi 22 spojů a poprvé v historii města bude prázdninový provoz trvat po celé první dva měsíce nového roku. V žádném případě tedy MHD nemůže pojmout takovou kapacitu lidí.
A za druhé nelze bez opravdu pořádné koordinace uzavírat důležité dopravní tepny ve chvíli, kdy není kompletně dostavěna dopravní infrastruktura hlavního města. Takové počínání může přinést spoustu velkých problémů a považuji ho za amatérské a lehkovážné…
Jinak v pátek jsem se zase věnoval vám, občanům, odpovídal jsem na všechny vaše e-maily, zprávy, Facebook a také se s několika z vás viděl. Jsem vždy dojatý z toho, kolik z vás mi píše. Díky za to! Otevřené dny pro vás mám každý 4. pátek, ale nebojte se ke mně objednat i mimo tyto otevřené termíny. Můj sekretariát vás rád objedná. Na každého z vás si udělám čas!
A to je snad vše podstatné za minulý týden. Koukám, že i když jsem chtěl být dnes hodně stručný, zase se to roztáhlo. Děje se toho prostě každý týden hodně. Já jdu studovat materiály na zítřejší radu, bude toho zase dost a ty nejsložitější věci zase předkládám já!
Budu moc rád, když mi napíšete, co vás trápí ve vašem okolí, co bychom mohli na Jižním Městě ještě zlepšit. Všem odpovím!
Přeji vám všem příjemný zbytek neděle a úspěšný start pracovního týdne! A ráno, ať se vám dobře vstává a nezapomeňte vykročit pravou nohou!!!
