Dnes, 17. listopadu, slavíme dva odlišné svátky, které jsou si v něčem ale podobné. Oba nám připomínají nevyčíslitelnou hodnotu svobody.
Listopad roku 1989 je symbolem začátku nové éry pro Československo. Mně byly tři roky a v paměti tak mám jen určité záblesky a útržky, u kterých si popravdě nejsem jistý, zda jsou reálné nebo zda to jsou pouze vizualizace toho, co mi mnohokrát vyprávěli rodiče a prarodiče. Tak či tak důležité je to, jak výrazně ovlivnilo toto klíčové období v dějinách českého národa životy nás všech.
Svobodná a demokratická společnost, ve které dnes žijeme, možnost cestovat a podnikat, mít vlastní názor a smět ho říkat nahlas. To je luxus, na který občané některých zemí ve světě bohužel stále ještě čekají. Luxus, který nám Čechům a Slovákům přinesl právě rok 1989.
Pamatuji si velmi dobře, jak se můj otec snažil vypracovat v rámci nových možností, které odemkla revoluce, a zkoušel tak v devadesátých letech se svými kamarády řadu činností. Malovali pokoje, opravovali zámky, nabízeli různé služby lidem. Nakonec táta skončil u venkovních billboardů, se kterými se stal velmi úspěšným. Měl vlastní síť billboardových reklamních ploch po republice, kterou později dokonce prodal. Moje maminka mezitím budovala jazykovou školu, kterou dodnes vede společně s mojí sestrou.
Jsem strašně vděčný svým rodičům za to, co pro nás dělali a co všechno nám umožnili. Přestože měli spoustu práce, našli si na nás dost času a poměrně hodně jsme cestovali. Projeli jsme několikrát celou Evropu a navštívili i vzdálenější země.
Tyto cesty byly velice inspirativní. Západní vyspělejší země mě v dospívání fascinovaly. Poznávat různé odlišnosti a hlavně pak to, v čem jsou třeba lepší (a někdy samozřejmě i v něčem horší), pro mě bylo zásadní.
Moji snaživí rodiče a pak i naše cesty do západních zemí mě inspirovali, abych sám taky chtěl něco tvořit. Byl jsem docela dobrý s počítači a tak jsem se učil programovat. Ve svých 18 letech jsem pomáhal lidem vytvářet webové stránky, což tehdy zažívalo velký boom, a vedlo to tak k tomu, že jsem se společníky založil opravdovou firmu. Ta shodou okolností teď v listopadu oslaví 15 let.
Když se moje podnikání dostalo do fáze, kdy mě uživilo a zároveň nevyžadovalo můj čas, rozhodl jsem se aktivně vstoupit do politiky a společnosti postupně začít vracet, co mi dala. Zbytek příběhu už nejspíš znáte.
Tohle všechno by nebylo možné bez 17. listopadu 1989 a obrovské snahy mnoha lidí, kteří si přáli pro sebe a své děti něco lepšího. Nejen mých vlastních rodičů, ale i všech ostatních, kteří se podíleli na velké transformaci naší země. Jsem za to neskutečně vděčný. Děkuju ještě jednou!
Co se vybaví vám při 17. listopadu? Budu rád, když se podělíte!
