Pražský inovační institut financovaný z městských a evropských peněz má za cíl rozvoj Prahy. Spíš to ale vypadá, že se stal teplým místečkem pro nezaměstnané nebo odvolané Piráty.
Při bližším přezkoumání zjistíte, že se nejedná o příliš odborný subjekt, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Vzhledem k tomu, jaké lidi zaměstnává a jak nízké jsou ve skutečnosti jejich zkušenosti v tomto oboru, bych ho označil více jako “politicko-marketingový”. Ale počkat!
To vy vlastně moc dobře přezkoumat nemůžete, protože poté, co v květnu tu samou věc kritizovala také paní Alexandra Udženija (ODS), si Pražský inovační institut raději promazal web a ze stránky “Náš tým” tak zmizelo mnoho jmen a zůstalo pro jistotu jen vedení…
Při bližším přezkoumání zjistíte, že se nejedná o příliš odborný subjekt, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Vzhledem k tomu, jaké lidi zaměstnává a jak nízké jsou ve skutečnosti jejich zkušenosti v tomto oboru, bych ho označil více jako “politicko-marketingový”. Ale počkat! To vy vlastně moc dobře přezkoumat nemůžete, protože poté, co v květnu tu samou věc kritizovala také paní Alexandra Udženija (ODS), si Pražský inovační institut raději promazal web a ze stránky “Náš tým” tak zmizelo mnoho jmen a zůstalo pro jistotu jen vedení…Například pan Daniel Mazur, který v institutu získal příjemnou pozici manažera hned poté, co byl na Praze 5 odvolán z pozice starosty. Na webu ho už nenajdete, přestože tam stále pracuje. Přinejmenším prý do doby, než má údajně kandidovat do parlamentu. Asi chápete, proč se v zákulisí o tomto institutu hovoří jako o “odkladišti” aktuálně nezaměstnaných pirátských politiků. V institutu také pracovala paní Kornélia Gottmannová, která má celou řadu úvazků na radnicích, kde vládnou Piráti. Mimochodem i u nás na Praze 11.
Nejspíš se není čemu divit, když celý tento ústav a jeho principy zakládal pan Tomáš Šídlo, zkušený sběratel politických funkcí, který je pirátským zastupitelem MČ Praha 6 a mimo jiné i členem dozorčí rady společnosti Technologie hlavního města Prahy, a.s. Podobně jako u mého minulého příspěvku, ve kterém jsem vás informoval o Milanu Krchovi, dalším pirátském sběrači funkcí, je i toto zase potvrzením paradoxu, že navzdory tomu, co Piráti intenzivně kritizují u ostatních, se sami rychle stali velmi zkušenými v kumulaci politických funkcí.
(Mimochodem, pokud jste ještě nečetli o Milanu Krchovi, kouzelníkovi, který dokázal v Praze utratit 109 miliónů Kč za jediný rok za “expertní IT služby” v podezřelém režimu veřejných zakázek malého rozsahu, dávám odkaz na článek pod tento příspěvek.)
Pokud jste o samotném Pražském inovačním institutu nikdy neslyšeli, pak se ani příliš nedivím. Jen těžko lze totiž přijít na něco konkrétního, co by Praze skutečně přinesl. Pokud tedy vynecháme jeho Podnikatelské a inovační centrum, které má sice pomáhat pražským firmám, které ale bylo stejně poslední rok a půl zavřené. Tedy v době, kdy ho kvůli covidu podnikatelé opravdu potřebovali.
Piráti jistě namítnou, že do nedávna centrum pod tento institut nespadalo a moje kritika tak není oprávněná, ale já bych rád připomněl, že je to především zodpovědnost vedení města – pomáhat svým podnikatelům, takže to stejně padá na jejich ramena.
Piráti jistě namítnou, že do nedávna centrum pod tento institut nespadalo a moje kritika tak není oprávněná, ale já bych rád připomněl, že je to především zodpovědnost vedení města – pomáhat svým podnikatelům, takže to stejně padá na jejich ramena.Člověk by očekával, že institut s takovým názvem a poměrně hezkým PR bude vytvářet nějakou vlastní hodnotu a že jeho zaměstnanci nejspíš budou experti na slovo vzatí. Tak to ovšem ale není a jsou to lidé především z politiky, nikoliv odborníci. Možná proto si Pražský inovační institut musí další expertní služby navíc ještě dokupovat. (Samozřejmě z městských a evropských peněz.)
To dokládají zveřejněné smlouvy jako například ta s Národním vzdělávacím fondem, o.p.s., nebo zase jiná s velmi zajímavou společností, která nejen, že nemá webové stránky a ani pořádnou obchodní historii, ale patří také panu Davidu Libigerovi. Pan Libiger je nechvalně známý jako “Král Losovaček”, který se v minulosti zapletl do soudní pře o desítky miliónů Kč v kryptoměnách a o kterém na internetu ještě najdete celou řadu dalších kauz. To samo o sobě stojí za prověření, jelikož samozřejmě i tento institut podléhá zákonu o zadávání veřejných zakázek, a já tak určitě budu chtít od pana primátora slyšet, jak se podobné firmy (jako ta pana Libigera) objevila mezi jeho dodavateli.
Nabízí se tu tedy mnoho otázek. Co konkrétně inovační institut za městské a evropské peníze přinesl Pražanům? Nebylo by levnější a efektivnější podobné činnosti řešit skrze již existující firmy, zapsané spolky či neziskovky? Nebo na úrovni zázemí vysokých škol? Nedochází díky institutu k obcházení zákona o veřejných zakázkách a o vyvádění městských peněz k pochybným firmám? Na to vše a mnoho dalšího se budu ptát pana primátora Hřiba na dalším zasedání Zastupitelstva. Budu rád i za vaše náměty!
P.S. Tento článek je dalším dílem ze série o velkých Pirátských podfucích v Praze. V minulosti jsem psal například také o tom, jak Piráti za jediný rok utratili pochybným způsobem 109 miliónů Kč za IT služby (čtěte zde), nebo o tom, jak se pan primátor chlubí úsporou veřejných financí (vyhazovem 10 % zaměstnanců) (čtěte zde) a přitom si nechal schválit rozpočet 30 miliónů Kč ročně na soukromé expertní firmy. Pokud jste je nečetli, dávám odkazy pod tento článek!
za IT služby (čtěte zde), nebo o tom, jak se pan primátor chlubí úsporou veřejných financí (vyhazovem 10 % zaměstnanců) (čtěte zde) a přitom si nechal schválit rozpočet 30 miliónů Kč ročně na soukromé expertní firmy. Pokud jste je nečetli, dávám odkazy pod tento článek!Budu rád, když budete mé články sdílet, aby se co nejvíce lidí dozvědělo pravdu o tom, co se v Praze skutečně odehrává za zavřenými dveřmi. Málokdo to totiž ví.
