Milí Pražané,
pořekadlo o zlaté střední cestě patří k těm nejuniverzálnějším, a platí i v případě přispívání developerů na opravy a rozvoj občanské vybavenosti. Přehnané nároky ze strany magistrátu nebo městské části totiž mohou nadělat víc škody než užitku.
Právě takového scénáře se obávám v případě plánované výstavby nové bytové čtvrti u Nákladového nádraží Žižkov. Ta by městu přinést nejen občanskou vybavenost v ceně 1,5 miliardy korun, ale také určité procento sociálních bytů.
To, co primátor Zdeněk Hřib a radní Adam Zábranský prezentují jako obrovský úspěch, ale má taky svou negativní stránku. Až příliš štědrý příspěvek developera totiž nebude zadarmo.
Náklady, které přesahují obvyklý rámec kontribuce, investor s největší pravděpodobností kompenzuje zvýšením cen bytových jednotek určených k prodeji. Za přemrštěné požadavky města tak nakonec zaplatí jejich budoucí majitelé.
Myšlenka kontribucí je bezesporu správná a mnohé městské části ji už roky úspěšně realizují. Stejně tak je legitimní příspěvek v podobě poskytnutí části postavených bytových jednotek městu, například formou prodeje za pořizovací cenu. Je ale vždy třeba dodržet jemně nastavenou rovnováhu mezi všemi zúčastněnými stranami.
A pokud bychom z výstavby chtěli pro samosprávy vytěžit ještě více, měli bychom se vydat cestou změny rozpočtového určení daní. Toto téma stojí v poslední době poněkud stranou, věřím ale, že se k němu ve veřejných debatách brzy vrátíme. Systémové řešení, které zároveň nezatíží zájemce o bydlení, bych nejen Praze moc přál.
Který způsob financování oprav a staveb škol, školek, hřišť nebo třeba domovů pro seniory považujete za vhodnější vy, a proč
Těším se na vaše názory, napište mi je prosím zase dolů pod příspěvek do komentářů .