Včera proběhlo úvodní jednání komise Rady hl. m. Prahy pro rozvoj konceptu Smart Cities v hl. m. Praze. Jelikož je to téma, které mě dlouhodobě zajímá a věnuji se mu v Praze už více než 5 let stal jsem se členem. Chci mezi zástupem profesorů, teoretiků a politiků zaměřených primárně na problémy centra metropole, reprezentovat i zájmy periferních městských částí jako je naše Praha 11. Tyto MČ mají často zcela jiné potřeby než centrální Praha. V rámci úvodní diskuse jsme diskutovali následující 3 otázky.
Jaké jsou největší výzvy pro hlavní město Prahu týkající se chytrých technologií v městském prostředí?
Za mě je třeba se zaměřit na chytré funkce a aplikace, které mají dopad na každodenní život obyvatel Prahy: v současné době bohužel u běžné veřejnosti pořád převažuje představa o agendě smart city jako o nadstavbě standardních procesů, podle kterých by mělo město fungovat, jenže nefunguje – z tohoto pohledu jsou pak smart inovace často vnímány jako zbytečné. Zásadní je tedy soustředit se méně na digitalizaci procesů, které občané řeší jen výjimečně, a soustředit se naopak na integraci prvků smart city do každodenních aspektů života v metropoli. Prostor ke zlepšení pak vidím i ve větší míře diverzifikace přijatých smart řešení tak, aby odpovídaly potřebám obyvatel jednotlivých pražských lokalit, resp. městských částí. Samozřejmě je potřeba nadále pracovat a optimalizovat i centrální projekty na úrovni celé Prahy (typicky v oblasti dopravy), ale zároveň maximálně podpořit jednotlivé městské části v hledání specifických výzev, jak zkvalitnit život svých obyvatel. Dá se předpokládat, že některé problémy budou trápit více městských částí, tam pak lze nasadit smart řešení s velkým multiplikačních efektem.
Jste spokojeni s aktuálním stavem realizovaných projektů?
Cením si vůbec skutečnosti, že se Praha tématu smart city před pár lety otevřela a začala s prvními projekty, jejich výběr se ale podle mě dosud ubíral špatným směrem. Město totiž reálně dělá minimum pro své občany, kteří by měli být primární cílovou skupinou přijatých chytrých řešení. Snad s výjimkou Lítačky tak v tuto chvíli těží ze smart projektů postavených na zmíněných „nadstavbových“ nápadech mnohem víc turisté, než obyvatelé města.
Jak byste si představovali chytrou Prahu?
Jak už jsem řekl, chytrá Praha není o digitalizaci procesů, které rezident využívají jednou ročně, ale o integraci smart prvků do jeho nejběžnější denní agendy: ať už se jedná o chytré osvětlení, přechody nebo parkování. Vedle projektů s dopadem na celou Prahu a nejbližší aglomeraci je pak nutné podporovat projekty městských částí a projekty, které pomohou konkrétním skupinám obyvatel – například podnikatelům. Obecně tak vidím jako klíč k naplnění vize chytré Prahy právě v co největší diverzifikaci smart řešení podle zájmů a potřeb těch, kterým mají sloužit, a zapojení těchto cílových skupin do samotné tvorby projektů. Protože co si budeme povídat, na chytrých projektech není nic chytrého, pokud se míjí se zájem koncových uživatelů – Pražanů.
