Město musí být pro všechny (Bytové okénko, 31/2022)

Pokud stejně jako já sledujete, jaké typy rezidenčních projektů v současnosti v metropoli vznikají, možná jste si taky všimli vysokého zastoupení luxusního bydlení: velkometrážních bytů s prostornou terasou a výhledem na celou Prahu, někdy i s možnostmi doplňkových služeb, jako je úklid a další způsoby asistence.

Na výstavbě luxusních rezidenčních domů samo o sobě nic špatného není. Z principu by ale měly být luxusní nemovitosti na realitním trhu zastoupeny v poměru, který odpovídá rozložení příjmů ve společnosti. Zkrátka a dobře, drtivá většina bytové výstavby by měla přinést bydlení lidem s běžnými nebo nižšími příjmy.

Při plánování nových rezidenčních projektů je třeba brát v úvahu také odlišné potřeby různých skupin obyvatel: musíme zajistit dostatek startovních bytů pro mladé páry, ale také nízkobariérové a bezbariérové bydlení pro seniory.

Někdo by mohl namítnout, že žádné podrobné plánování, natož jakési “kvóty”, nejsou třeba, a vše vyřeší trh. V případě rozvoje města si rozhodně dovolím nesouhlasit. Pokud Praha nebude schopna zaručit bydlení lidem s průměrnými nebo nižšími příjmy, dočkáme se odlivu pečovatelů, poštovních doručovatelů, pracovníků technických služeb, prodavačů, uklízeček a dalších, které město pro svou prosperitu nezbytně potřebuje. Dopustit něco takového je všechno jen ne rozumné.

Jak vnímáte trendy v rezidenční výstavbě vy?

Připadá vám, že stavíme město, které bude pro všechny, nebo se také obáváte, že si spousta běžně pracujících lidí nebude moci život v metropoli dovolit?

Jako vždy se těším na diskusi pod příspěvkem .