Technologicky vyspělá, energeticky šetrná a vůči svým obyvatelům vstřícná města už nenajdeme jenom v zahraničí. Prvků typických pro smart cities, tedy chytrá města, přibývá poslední dobou také u nás.
Chytré lavičky, wi-fi spoty, elektromobily, sdílení kol i aut, střechy plné solárních panelů nebo třeba pouliční osvětlení reagující na pohyb a schopné přizpůsobit se automaticky intenzitě okolního světla. To všechno jsou charakteristické znaky takzvaných smart cities, chytrých měst, která představují odpověď na jeden z nejvýraznějších fenoménů současnosti: masivní stěhování lidí do městských aglomerací.
V metropolích má podle odhadů žít v roce 2050 až 70 procent veškeré populace, což s sebou ponese značnou energetickou i technologickou zátěž. Právě „smart“ koncept má bobtnajícím městům a jejich obyvatelům zpříjemnit život. A de facto i zajistit přežití. „Jde v podstatě o evoluci, při které by se pomocí moderních technologií měla zlepšit kvalita života v dané lokalitě. Přizpůsobit město občanům tak, aby nemuseli chodit na úřady, mohli zařizovat co nejvíce věcí on-line. Aby měli jednodušší život,“ vysvětluje Jaroslav Kačer (nestraník), náměstek brněnského primátora pro oblast smart cities.
Inspirací může být českým městům třeba Malmö. Třetí největší město ve Švédsku již v roce 2009 představilo ambiciózní plán využití obnovitelných zdrojů energie ve spojení s klimatickou šetrností. Díky jeho plnění se Malmö dnes řadí mezi „nejchytřejší“ lokality na světě. Čtvrť Západní přístav, jež je postavena na místě bývalé loděnice, čerpá veškerou energii z obnovitelných zdrojů. Domy jsou vytápěny teplovodním potrubím, přes léto se rozvodná síť stará o ochlazování. V ulicích je minimum aut, většina obyvatel využívá městskou hromadnou dopravu jezdící na bioplyn nebo systém sdílení automobilů, takzvaný carsharing. Malmö investovalo i do rozvoje cyklistiky. Nejenže bylo vybudováno 490 kilometrů cyklostezek, ale semafory ve městě disponují speciálními čipy, které člověka na kole rozpoznají a dají mu přednost. V městské části Augustenborg jsou střechy domů obrostlé zelení, která pomáhá absorbovat dešťovou vodu a zlepšovat kvalitu ovzduší. Čtvrť Hyllie je lokalitou zvolenou pro testování chytrého bydlení. Obyvatelé mohou pomocí tabletů a chytrých telefonů sledovat spotřebu energie celé domácnosti i jednotlivých místností.
Písek v čele
Největším tuzemským průkopníkem „chytrých“ změn je možná trochu překvapivě jihočeský Písek. Již v roce 2015 představil takzvanou Modrožlutou knihu, jakýsi manuál, podle nějž by se v oblasti technologických inovací měl do roku 2025 stát českým lídrem a inspirací pro ostatní města. Největším projektem, který v tomto ohledu Písek chystá, je revitalizace vodohospodářské struktury. Za více než 570 milionů korun by měl vzniknout systém, jenž bude monitorovat proud a tlak vody a odhalí i závady v celém vodovodním traktu. Město by tím mělo ušetřit až 30 milionů litrů vody ročně.
Dalšími atributy píseckého smart city má být chytré osvětlení, které je již dnes naprosto běžné třeba v Barceloně. Technologicky propracované pouliční lampy v katalánské metropoli nabízejí zajímavé řešení, jak snížit rostoucí energetickou náročnost měst. Svítí, jen když je to skutečně potřeba. Obsahují totiž detektory, které reagují na lidský pohyb, a v případě, že se v okolí nikdo neprochází, výrazně omezí svit.
Jinými španělskými inovacemi, tentokrát v dopravě, se již vedle Písku inspiroval třeba Liberec. Obě města dlouhodobě řešila problém s parkováním, jejž nyní významně usnadňuje speciální mobilní aplikace. S její pomocí mohou řidiči zjistit, která parkovací místa ve městě jsou obsazena, nebo kde je jich naopak dostatek volných. Podobnou novinku již testují také Praha, Brno nebo Pardubice.
Brno vs. Praha
Konceptu smart cities se poslední roky aktivně věnují i v Brně. Plán, jenž má město technologicky posunout a zároveň zajistit jeho ekologickou šetrnost, existuje v moravské metropoli už od roku 2015. Inspirací mu jsou především fungující zahraniční vychytávky. „Každé město má svá specifika, která se pro nás mohou stát inspirací. Elektronickou správu mají dobře udělanou v Estonsku, urbanismus a architektonická řešení třeba v Kodani. Zajímavý přístup k modernizaci má i Bilbao ve Španělsku,“ vyjmenovává Jaroslav Kačer.
Ten ve výčtu novinek, jež by měly udělat z moravské metropole místo pro kvalitní život, poukazuje hlavně na zavedení Brno iD, karty, jež začala jako předplacená jízdenka a k níž se přidal modul plateb za odpady a turistická karta. Nyní je možné zaplatit on-line pokutu nebo vydat potvrzení o studiu. A další rozvoj je údajně připraven. Podobný pohled na věc má i Ondřej Prokop, zastupitel za ANO v městské části Praha 11, který se tam zasloužil o výměnu neekologických a poruchových dieselových multikár na svoz odpadkových košů za šetrné a nehlučné elektromobily. „Problém v zavedení technologických novinek je v tom, že si neseme dluh z dob komunismu. Říkalo se, že je třeba dodělat základní infrastrukturu a až potom si ‚hrát‘ s inovacemi. To je podle mě špatný přístup, mělo by se jet po obou kolejích,“ vysvětluje Prokop. Jako další problém vnímá nákladnost nových prvků smart cities, v nichž společnost nevidí velký přínos.
„Je potřeba se dívat do budoucna. Typickým příkladem jsou odpadkové koše v centru. Mají v sobě lis poháněný solární energií, takže odpadky hned lisují a v případě, že jsou plné, si samy zavolají vývoz. V malém počtu nedávají ekonomický smysl, ale když se z nich stane celoměstské řešení, pohled na věc se zcela změní,“ říká zastupitel a dodává, že Praha díky své velikosti a rozpočtu má ty nejlepší předpoklady stát se českým smart city lídrem.