Milí Pražané,
mít neustálý přehled o tom, co se v bytové 
politice děje, vyžaduje nejen studování obsáhlých dokumentů, ale také pečlivý monitoring toho, jak o problematice referují média. A právě při pročítání novinových článků jsem si uvědomil, nakolik je veřejná debata o bydlení nekonstruktivní.
politice děje, vyžaduje nejen studování obsáhlých dokumentů, ale také pečlivý monitoring toho, jak o problematice referují média. A právě při pročítání novinových článků jsem si uvědomil, nakolik je veřejná debata o bydlení nekonstruktivní.Nejvíce prostoru média věnují růstu cen nemovitostí, zvyšování úrokových sazeb, spekulacím, zda obé ještě porostou, a je třeba si co nejrychleji pořídit vlastní bydlení, nebo naopak budou klesat, a proto se spíš vyplatí vyčkávat. Přibližně se stejnou četností se pak objevují zprávy o tom, že na vlastnické bydlení téměř nikdo nedosáhne, a všechny úvahy o správném okamžiku koupě jsou tedy bezpředmětné.
Co je výsledkem? Kromě pochopitelné frustrace z nedostupnosti bydlení je to také utvrzování v představě, že vlastnění nemovitosti je jedinou uspokojivou variantou bydlení a je záhodno o něj stůj co stůj usilovat. Příklady ze zahraničí přitom ukazují, že nájemní bydlení může být stejně důstojnou alternativou.Ještě větší potíž ale vidím v upozaďování diskusí o možnostech, jak krizi bydlení skutečně vyřešit: co je třeba udělat pro to, abychom mohli rychleji stavět, kde se při rozvoji města inspirovat nebo jakými způsoby rozšiřovat obecní bytový fond. Dokud se budeme soustředit na prostý popis ekonomických ukazatelů a nepřestaneme vnímat nemovitosti jako primárně investiční nástroj, z místa se nepohneme. Nebo se mýlím?
Jak vnímáte diskusi o bydlení a jeho dostupnosti vy
Soustředí se podle vás skutečně na to podstatné
Napište mi svůj názor do komentářů pod příspěvek 
