Minule Vám byl představen celosvětový projekt Smart cities, který má za úkol zefektivnit využívání zdrojů ve městech, zlepšit životní úroveň a zároveň posunout technologický pokrok na další úroveň. Města, která v tomto projektu pravidelně zastávají nejvyšší příčky, tradičně patří mezi vyspělé západní metropole, jmenovitě se jedná třeba o New York, Barcelonu, Vídeň, Berlín, Paříž a nespočet dalších. Jak se ale k této výzvě staví Praha a jaké změny můžeme očekávat v našem hlavním městě?
Praha bude následovat demografický vývoj Evropy do roku 2050. Třebaže se předpokládá, že na starém kontinentu počet obyvatel klesne, stoupne podíl lidí žijících ve městě na 80% ze současných 74,6%. To urychlí ekonomický růst a technologický pokrok, na druhou stranu je kvůli tomu potřeba zajistit dostatečnou infrastrukturní odolnost města. Z toho důvodu má do roku 2030 vzniknout plán Smart Prague, který se zařadí mezi důležité dokumenty při plánování dalšího vývoje. Hlavním cílem bude propojit spolupráci výzkumu, vývoje a soukromého a veřejného sektoru, což by ve výsledku mělo zlepšit inovační schopnosti Prahy.
Jaké zajímavé kroky jsou tedy doporučeny pro vývoj Prahy?
Prvním doporučeným krokem je smartifikace historického jádra Prahy. Jedná se hlavně o umístění inteligentního městského mobiliáře, nebo zavedení mobilních aplikací, což zlepší život všem obyvatelům pražského centra. Zároveň by mělo dojít k rozmělnění turistických tras, aby nedocházelo k velké koncentraci turistů na několika místech. Dalším zajímavým krokem je zavedení politiky open dat, která by měla příznivě stimulovat rozvoj start-upů. Dojde tak ke zpřístupnění dat městských organizací, což nejenže posílí transparentnost, ale zároveň ulehčí plánování klíčových městských projektů. Každá městská část bude povinna přispívat svým dílem.
Co se týče udržitelné dopravy, můžeme očekávat podporu vozidel na elektrický pohon. Tím bude pravděpodobné zavedení elektrobusu s dynamickým dobíjením, ten může jezdit na lince v klíčovém úseku města, čímž se prokáže podpora Prahy o bezemisní a ekologickou dopravu. Zároveň se plánuje vznik tzv. multimodálních dopravních hubů, což jinými slovy je jakási přestupní stanice, která chytrým způsobem nabízí několik dopravních alternativ, jak se dále pohybovat po městě. Jejich umístění bude hlavně na okrajích Prahy, například na Zličíně, nebo na Černém Mostě. Automobily by měly v budoucnu nahradit elektromobily, aby došlo ke snížení emisí. Do toho se navíc hodí myšlenka carsharingu – jedno auto pro více majitelů, což již dnes můžeme vidět například ve Spojených státech. To by hlavně platilo pro úředníky a další státní zaměstnance. Je to zároveň i možnost spolupráce s energetickými společnostmi a automobilkami při vytváření sítě dobíjecích stanic.
Samotná výstavba a plánování městských čtvrtí čeká taktéž inovace. Zde se jedná hlavně renovaci starých budov ve vlastnictví města Prahy, které nejsou hospodárné. Dojde tedy k rekonstrukcím staveb, které mohou získat pasivní a nulový standard. Tyto budovy zároveň mohou sloužit jako příklad toho, jak by to mohlo fungovat s využitím nejmodernějších postupů, například organické fasády, průsvitné solární panely a další technické vymoženosti. Místa, která jsou dnes zpustošená, naopak mohou sloužit jako výzkumná městská laboratoř. Typickým příkladem je Nákladové nádraží Žižkov, jehož budoucnost je stále nejistá, přesto se ví, že nějaká existuje. Při jeho revitalizaci mohou být testovány zajímavé technologické metody a chytrá řešení, která se později mohou uplatnit i na jiných projektech.
Celé to působí jako vzdálená budoucnost a ne nadarmo se nabízí porovnání se sci-fi literaturou. Vše vyjmenované je ale technologicky již dosažitelné a v některých případech můžeme ve světě najít i fungující příklady. Co si o těchto možnostech myslíte Vy? Domníváte se, že je to vše dosažitelné? Sdělte svůj názor v komentářích.
