Milí Pražané,
minulý ze svých pravidelných komentářů k bytové politice jsem věnoval panelové výstavbě. Ta svého času urychlila a zjednodušila rezidenční výstavbu, a významně tak pomohla k uspokojení zvýšené poptávky po bydlení v posledních dekádách 20. století. Dnes bych se rád zastavil u fenoménu stavební výroby, který by mohl sehrát klíčovou roli v řešení současné bytové krize, zejména s ohledem na příliv statisíců lidí v nouzi – modulární výstavbě.
Když se řekne modulární stavba, vybaví se většině z nás především zahradní kůlny nebo unimo buňky sloužící jako zázemí stavebním dělníkům. Projekty realizované v Německu, Francii, Kanadě a dalších zemích, kde si modulární byty a domy už získaly řadu příznivců, jsou ale jednoduchým boudám z vlnitého plechu na hony vzdálené. Uplatňuje se v nich řada materiálů včetně dřeva, a důraz je kladený také na moderní a funkční design.
Estetická stránka je ale samozřejmě jen příjemnou podružností. Největší výhoda modulárních staveb spočívá především v jejich široké využitelnosti – z modulů mohou vznikat rodinné i bytové domy, ale také školní zařízení, letištní haly nebo dokonce nemocnice.
Velkou předností je také rychlá výroba a montáž, umožňující zajistit potřebné bydlení v řádu týdnů. Stavby jsou navíc nízkonákladové a v případě potřeby je lze snadno modifikovat nebo rozložit a přemístit.
Jak je vidět, modulární výstavba má opravdu mnoho pozitiv. To ale samozřejmě neznamená, že bychom kvůli nim měli stavění klasického rezidenčního bydlení zcela zavrhnout, a troufám si říci, že “staré dobré” zděné domy budou v kurzu vždy.
Avšak v situaci, kdy potřebujeme rychle zajistit důstojné bydlení pro desetitisíce rodin, je možná nejlepší čas zařadit modulární byty mezi plnohodnotné alternativy bydlení. A kdo ví, třeba jim přijdeme na chuť podobně jako třeba lidé v Paříži nebo Berlíně.
Jak se tento typ výstavby zamlouvá vám
A jakou má podle vás budoucnost
Opět se těším na vaše komentáře pod tímto příspěvkem .