Praze chybí kompletní okružně-radiální systém, který by odlehčil dopravě uprostřed města. Třebaže se jedná o kontroverzní téma, které má své příznivce i odpůrce, pravděpodobně jej můžeme uzavřít s ohledem na rozhodnutí magistrátu v posledních dnech. Pražská rada totiž v úterý schválila zakázku na dostavbu městského okruhu v úseku mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy.
Může se tedy začít s projekčními pracemi, ty vyjdou zhruba na 350 milionů korun. Stavět se naopak začne v roce 2024 a pokud vše bude probíhat tak, jak by mělo, dostavba městského okruhu bude dokončena v roce 2031.
Na dostavbě se shodly všechny zúčastněné strany včetně Trojkoalice, která chtěla vymyslet novou alternativní trasu, jejíž studie by byla hotová až příští léto. Kvůli tomu neprošlo schválení projektu již minulý týden, což navrhoval náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Město se tak po zpracování studie může rozhodnout, jestli zvolí stávající projekt, který je již prověřen dle vlivu na životní prostředí (EIA), nebo zvolí povrchové řešení navrhované Trojkoalicí.
Dostavba Městského okruhu je důležitá nejen kvůli dopravě kolem Prahy, ale zároveň také kvůli odlehčení dopravy ze Severojižní magistrály, která je dnes velice přetížená. I tu čekají v blízké budoucnosti úpravy navrhované dánskými architekty Jan Gehl Architects a Institutem plánování a rozvoje, které povedou k jejímu zkulturnění a zpříjemnění pro chodce. „Městský okruh je zcela klíčovou stavbou pro Jihovýchodní část Prahy, dokud není dobudovaný pražský okruh v trase 511. Občané z této části Prahy jsou nuceni tranzitovat přecpanou a kontroverzní magistrálou. Pokud se chceme bavit o tzv. humanizaci magistrály, je nutné jako první krok dobudování MO. Jsem moc rád, že kolegové tuto posloupnost konečně pochopili a schválili jeden z nejdůležitějších materiálů tohoto volebního období. Snažil jsem se o to posledních mnoho měsíců a povedlo se!“ uvedl Ing. Ondřej Prokop, zastupitel hl.m.Prahy a Prahy 11.
Dostavbu Městského okruhu financuje Praha ze svých vlastních zdrojů. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, její nejnovější část, tunelový komplex Blanka, byla zprovozněna na konci roku 2015.
