Je všeobecně známo, že Jižní Město patří mezi největší panelová sídliště nejen v Praze, ale v celé České republice. K jeho vybudování došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, za těžkého socialismu. Poté se během pouhých deseti let zvedl počet obyvatel z několika málo tisíc na šedesát tisíc, aby v dalším desetiletí vystoupal na necelých devadesát tisíc obyvatel. Od té doby však počet rezidentů na Praze 11 prudce klesá. Proč?
Městská část jako taková přestává být atraktivní pro většinovou společnost: tu tvoří hlavně lidé naplno zapojení do pracovního procesu, rodiny s dětmi a mladá část populace. I když je Jižní Město překvapivě zelenou lokalitou, nejde zjevně o dostatečný důvod k tomu, aby se sem lidé toužili stěhovat.
A není divu. Zkuste si na jedné straně představit nejžádanější lokality v Praze – Dejvice, Smíchov, Vinohrady – a na druhé Jižní Město. Rozdíly jsou více než patrné. V prvním případě naleznete ve zmíněných pražských čtvrtích spoustu obchůdků, kaváren, restaurací a podniků nabízejících nejrůznější možnosti, jak trávit volný čas. V tom druhém je pak obdobný výčet podstatně skromnější. Tomuto srovnání pak odpovídá i složení obyvatel: mladí se stěhují jinam a na Praze 11 zůstávají starousedlíci nebo lidé, kteří zde žijí z pragmatických důvodů, tj. kvůli dobré dopravní dostupnosti do centra MHD i autem či pro komparativně nižší cenu bytů. Tito lidé ale většinou nevěnují příliš pozornosti dění na sídlišti, počítají s tím, že zde pobývají pouze dočasně a v žádném případě se nesnaží zapouštět kořeny.
Spousta rodin, která se na Jižní Město přestěhovala, vnímá své momentální bydliště jako startovní a čeká, až se jim například podaří dostavět dům, případně si jednoduše nemohou dovolit bydlení v jiné části Prahy. Jen malá část obyvatel Jižního Města zůstává proto, že se jim tu líbí a mají k jedenácté městské části natolik patriotický vztah, že považují za vhodné vychovávat zde i své děti. Tato skutečnost vede k postupnému stárnutí populace Prahy 11 – jestliže v roce 1980 činil podíl obyvatel důchodového věku na celkové místní populaci 8,3%, po dvaceti letech vzrostl na 18,6%.
Výchozí podmínky pro život na Jižním Městě ovšem překvapivě nejsou vůbec špatné. Ať už se jedná o hustotu sítě základních a mateřských škol, která je na rozdíl od mnoha jiných pražských čtvrtí kapacitně dostatečná, efektivní koncepci MHD, množství dětských hřišť či obchodů s potravinami. Téměř každá adresa je dostupná do pěti minut. Jižní Město je tak kompaktní celek s dobrou základní občanskou vybaveností a velkorysým pokrytím čtvrti zelenými plochami – rozlohou jde o 200 ha. Problém Jižního Města tedy spočívá jinde: jeho rozvoj léta stagnoval a při jeho správě nebyl brán ohled na potřeby dnešní společnosti.
Je z toho cesta ven? Pomalu ale jistě se jí daří nacházet, a to hned v několika oblastech, které mají nicméně společného jmenovatele: snahu zapojit místní obyvatele do všech aktivit, které mají potenciál atraktivitu Prahy 11 zvýšit a dlouhodobý trend vylidňování zastavit.
Typickým příkladem je koncepce regenerace veřejných prostranství, na níž městská část pracuje cca rok a půl a při jejíž tvorbě se řídí dvěma hlavními zásadami, tj. zachování maximální míry spolupráce s místními obyvateli, kteří tak mají na výslednou podobu jednotlivých návrhů bezprostřední vliv, a kontinuálního rozvoje rodinného charakteru městské části.
Odrazem této koncepce je tzv. pasport pobytových a veřejných prostranství ve vlastnictví hl. m. Prahy nebo ve vlastnictví hl. m. Prahy a svěřené správě MČ Praha 11 vhodných k regeneraci (kompletní informace včetně aktuálního seznamu lokalit a pravidel pro jejich zařazení do paspartu naleznete zde http://www.praha11.cz/cs/uzemni-rozvoj-a-regenerace/cinnost-odboru-uzemniho-rozvoje-umc-praha-11/pobytova-verejna-prostranstvi-vhodna-k-regeneraci.html), obsahující v současné době 43 lokalit na území MČ Praha 11 vhodných k regeneraci. Pasport je nicméně otevřený, neustále se tak rozrůstá o lokality nové. Interakce s místními obyvateli pak funguje i v případě tvorby návrhů regenerace, které jsou představovány na veřejných setkáních a sdíleny prostřednictvím komunikačních kanálů městské k případným připomínkám, jež jsou samozřejmě brány v potaz při dalším postupu.
Na území Jižního Města se tak v rámci projektu regenerace veřejných prostranství snažíme nejen navyšovat množství městské zeleně, ale budovat zde místa k přátelským a rodinným setkáním či rozmanité odpočinkové zóny – ať už jde o parky, grilovací místa, workoutová nebo pétanquová hřiště. K projektu zároveň pravidelně pořádáme veřejná setkání, kde společně s občany diskutujeme o jejich podnětech a nápadech na vylepšení.
Zatím se nám od Magistrátu hl. m. Prahy podařilo získat dotace na regeneraci pěti lokalit, v součinnosti s městem pak proběhne revitalizace dalších dvou.
V rámci snahy o co nejširší zapojení místních obyvatel do rozhodování o nové podobě Jižního Města jsme zvýšili frekvenci veřejných setkání s vedením městské části, nově pak plánujeme zavedení participačního rozpočtu.
Intenzivně jsme se začali věnovat agendě Smart City a jeho pražské obdobě Smart Prague, obnovili jsme komplexní projekt Bezpečného Jižního Města, jehož cílem je zvýšení bezpečnosti na území Prahy 11 inkorporací rozmanitých vzájemně propojených prvků, od kamerového systému přes chytré osvětlení až ke krizovým týmům. Jednáme s nejrůznějšími kulturními a sportovními subjekty o možnostech spolupráce, abychom místním nabídli co nejširší výběr možností, jak zde trávit volný čas.
I přes všechnu aktivitu, projekty a iniciativy, které se v poslední době podařilo nastartovat, je však třeba přiznat si pravdu a říct, že dostat Jižní Město ze stagnace, ve které se jeho rozvoj před lety ocitl, je běh na dlouhou trať a znamená spoustu práce. Už teď jsou ale vidět první úspěchy, proto věřím, že má smysl. Sám se považuji za jihoměstského patriota a přál bych si, aby jednou i můj syn mohl být pyšný na to, že pochází právě odsud.
