Milí sousedé,
na přelomu března a dubna nás čeká sčítání lidu, domů a bytů. V datech, která přinese, se mimo jiné skrývá obrovský potenciál pro rozvoj bytové politiky. Důležité ale bude, jak s nimi naložíme.
Tím nejdůležitějším údajem bude v daném ohledu informace o reálném pobytu osob. Přehled o tom, kde se lidé skutečně zdržují, místním samosprávám i developerům usnadní plánování další bytové výstavby i potřebné infrastruktury.
Rozdíl mezi skutečným a “papírovým” pobytem je výrazný především ve velkých městech. Z dat mobilních operátorů z loňského podzimu například vyplývá, že v metropoli přebývá o 240 000 obyvatel více, než je zde přihlášeno k trvalému pobytu, a dalších 200 000 osob do města dojíždí v denní špičce.
Vyšší počet obyvatel představuje pro město také vyšší zátěž a náklady, ty však v této chvíli nejsou zákonem nijak zohledněny. Primátor Zdeněk Hřib i náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček proto navrhují, že by se reálný počet obyvatel měl promítnout například do rozpočtového určení daní, a já s nimi rozhodně souhlasím. Za současného stavu totiž město přichází každý rok o osm až deset miliard korun, které v rozpočtu citelně chybí.
Co si o nápadu rozdělování daní podle skutečného místa pobytu myslíte vy
Napište mi prosím svůj názor do komentáře pod tento příspěvek .
Články, na které reaguji najdete zde: