K zásahům do novelizace stavebního zákona (Bytové okénko, 15/2022)

V červenci 2021 se po šesti letech práce podařilo vládě ANO a ČSSD schválit nový stavební zákon, na kterém pracovaly stovky odborníků, úředníků a politiků. Nový zákon měl kromě digitalizace a zrychlení povolovacích procesů přinést také zpřehlednění celého řízení. Zákon byl navržen tak, aby oddělil výkon státní správy od samosprávy, a nedocházelo tak k manipulaci s úředníky prostřednictvím starostů obcí nebo městských částí.

Tolik potřebná legislativa ale začne platit nejdříve v létě roku 2024. A ještě k tomu ve zcela jiné podobě, než v jaké byla schválena .

Současná vláda totiž usiluje o odložení účinnosti stavebního zákona a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš k tomu připravil vlastní pozměňovací návrh. Dle názoru ministra Bartoše vyřeší problém s výstavbou hlavně digitalizace. To je ale bohužel jen jeden střípek z celého problému. A jak se navíc můžeme přesvědčit na zkušenostech z Prahy, ani tu digitalizaci Piráti nezvládají a jejich podivné IT zakázky dokonce vyšetřuje ÚOHS .

Pozornost budí také to, jakým způsobem je nyní novela stavebního zákona připravována – za zavřenými dveřmi, bez diskuse s odborníky a bez zástupců organizací, kterých se stavební zákon přímo týká. Tento netransparentní postup kritizuje celá řada odborníků, včetně významných organizací a svazů, jako jsou Hospodářská komora České republiky, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz průmyslu a dopravy České republiky nebo Asociace developerů. Takhle si Piráti představují tu slibovanou transparentnost?

S výrazným urychlením výstavby se minimálně na několik dalších let můžeme rozloučit. I přes to, že Česká republika patří na celosvětovém žebříčku mezi země s nejkomplikovanějším a nejzdlouhavějším stavebním řízením, bude se bytová nouze následující roky dále prohlubovat.

Co myslíte vy? Povede se nějaký „zázrak“ a podaří se vývoj obrátit k lepšímu? I tentokrát se těším na vaše komentáře v diskuzipod příspěvkem.