Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedo,
nejprve bych vám všem chtěl poděkovat, že jste dnes tady. Beru to jako jasný signál, že vám záleží na budoucnosti hnutí ANO i v Praze a na tom, jak bude vypadat.
A právě o budoucnosti bychom se dnes měli bavit především. Nemám přitom na mysli funkce, ale naše společné cíle – jakou perspektivu hlavnímu městu nabízíme, co budeme prosazovat a jak.
Před posledními komunálními volbami (a ještě dlouho po nich) jsme poslouchali, jak jsme Prahu a městské části řídili špatně. Snažili se nás zašlapat, poškodit, vzít nám sebedůvěru a zpochybnit naše úspěchy. Nevím jak vy, ale já už tohle zažít nechci. Skutečnost je totiž taková, že od roku 2014 jsme na Magistrátu i v městských částech odvedli zatraceně dobrou práci. Rozjeli jsme spoustu projektů a změn a naší jedinou chybou bylo, že jsme je neuměli mediálně prodat.
Ti, co nás poučovali, jak správně město řídit a být transparentní, vedou Prahu už tři roky. A vedou ji do pekel. V takovém rozkladu metropole nikdy nebyla. Kromě primátorovy sebeprezentace a malování nesmyslných cyklopruhů se totiž v našem hlavním městě neděje vůbec nic… Hřib se tak akorát fotí na Facebook, přejmenovává – a co hůř, bezhlavě a nekoordinovaně rozkopává ulice, nebo se nekompetentně plete do zahraniční politiky.
Oproti tomu dostavba okruhů se nikam neposunula a Metro D se nestaví, absurdně kvůli napadení projektu ze strany pirátské zastupitelky Prahy 4! I tak si však Zdeněk Hřib stačil na své nicnedělání pořídit 36 poradců a zařídit pro město nepředstavitelně nevýhodné zakázky v Piráty tolik oblíbeném IT, které už nyní prošetřuje policie a ÚOHS. Když to shrnu, pokud bychom MY nezačali s přípravou mnoha projektů, tak by tahle magistrátní koalice neměla na svoje účty na sociálních ani co dávat!
A víte co? Já už toho mám dost. To je také důvod, proč tu dnes před vámi stojím a ucházím se o funkci předsedy pražské organizace. I přesto, že kdo mě zná, ví, že nejsem zrovna typ, který by po stranických funkcích toužil.
Chci, abychom se sebrali, sjednotili, zapomněli na všechny křivdy posledních let a soustředili se na společný cíl. Většina z nás už v ANO nechala tolik energie, invence a práce, že by tahle investice neměla přijít vniveč. Je sice pravda, že Praha pro nás bude vždycky složitá a hlavní město nebude hnutí ANO jako celek nejspíš nikdy úplně milovat. Na Pražské kavárně – byť toto označení nemám rád – prostě voličskou základnu nepostavíme.
Ale zároveň vím, že Praha a Pražané umí být pragmatičtí a vědí, že komunální politika není tolik o vznosných ideách, jako spíš o čistých ulicích, opravených silnicích a chodnících, vybavených školách, školkách, zeleni, bezpečnosti, fungující infrastruktuře a službách, pracovních příležitostech a mnoha dalších věcech, které obyvatelé hlavního města potřebují a chtějí. A my jsme v jejich realizaci, milí kolegové, dobří.
V minulém volebním období jste na městských částech i Magistrátu odvedli spoustu skvělé práce a někteří z vás ji odvádí i nadále. Stačí se podívat třeba na Marcelu Plesníkovou, která v Praze 13 pořádně pohnula se školstvím, opravami dětských hřišť a celou řadou dalších věcí. V Praze 11 jsme zase dokončili dostavbu Starochodovské školy za 150 milionů Kč, o které všichni 30 let jen mluvili a nikdo pro ni neudělal jeden jediný konkrétní krok. Pustili jsme se taky do výstavby bytů, kterých vzniklo 300 v novostavbě Zahrady Opatov a 200 vznikne v bývalém objektu ubytovny Sandra. Nebudu ani vyjmenovávat, kolik toho v minulém a tomto volebním období udělali pro Pražany kolegové v Praze 1, 2, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 18, 19, 21 v Letňanech a v Uhříněvsi, kde všude jsme pracovali nebo pracujeme na radnicích!
Proto prostě NEMŮŽEME na Prahu rezignovat a smířit se s tvrzením, že ANO Prahu „neumí“. Pražské ANO komunální politiku umí, jen potřebujeme znovu nabýt ztracené sebevědomí, abychom tento rok jednotní a silní zabojovali o magistrát i radnice městských částí. Máme dost času opravit krajskou organizaci, znovu vybudovat nefunkční oblastní organizace, vytvořit skvělý program, najít kvalitní kandidáty a nakonec získat v Praze dobrý výsledek. To vše je mým cílem – bez vás a vaší podpory to ale nezvládnu.
Vážím si vašich nominací a beru je velmi vážně. Stejně tak bych rád poděkoval za podporu, kterou mi v rámci našich osobních rozhovorů někteří z vás vyjádřili, tím mám na mysli i některé naše poslance, nebo tady přítomného europoslance Ondru Knotka. Samozřejmě děkuji i panu předsedovi Babišovi, že mě ke kandidatuře vyzval. Beru to jako projev důvěry.
Zároveň ale samozřejmě vidím podporu, kterou jste vyjádřili mému protikandidátovi Vojtovi Ryvolovi. Protože boj v rámci pražské organizace vnímám jako to poslední, co potřebujeme, uzavřeli jsme s Vojtou gentlemanskou dohodu. Ten z nás, který neuspěje jako kandidát na předsedu, bude kandidovat na I. místopředsedu. Je totiž nutné, aby ve vedení byly zastoupeny názory každého z vás.
Dále bych rád v předsednictvu viděl ty z vás, kteří mají zkušenosti ze svých oblastí jak se stranickými povinnostmi, s kampaní, tak i s prací na radnicích.
Pokud mi dáte důvěru a zvolíte mě dnes předsedou, můj cíl znáte. Je jím jednotná, silná organizace bez vnitřních bojů a konspirací. Chci posílit vzájemnou důvěru, spolupráci, invenci a přestat tolerovat intriky nebo podrazy. Ty nás všechny jen oslabují v tom, čeho potřebujeme letos dosáhnout – vyhrát komunální volby.
Na závěr bych rád deklaroval ještě jednu věc: nehraji zákulisní hry, nedělám žádné tajné dohody a chci vůči vám působit zcela čitelně. Jsem upřímný a o to samé žádám i vás. Pokud byste měli jakoukoliv pochybnost, jakýkoliv dotaz, moje telefonní číslo máte k dispozici a moje dveře jsou pro každého z vás otevřené.
