Koalice Pirátů, Spojených sil pro Prahu a hnutí PRAHA SOBĚ ve vedení hlavního města Prahy v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem nezvládá uspokojivě řešit tíživou bytovou situaci v metropoli, a to navzdory skutečnosti, že si dostupnější bydlení vytkla jako jeden z hlavních cílů ve svém programovém prohlášení. Bytová politika magistrátu selhává zejména v oblasti financování jejího rozvoje. Na tu je dle rozpočtového návrhu pro rok 2022 vyhrazeno 579 milionů korun, což je 0,5 % z 90 mld rozpočtu. Ač je to více než pro letošní rok, stále je to v kontextu reality Prahy málo. Koalici se nedaří dosáhnout ani slibovaného zrychlení povolovacích procesů stavebních řízení nebo významnějšího rozšiřování obecního bytového fondu, zaznělo dnes na tiskové konferenci pražského zastupitelského klubu ANO spolu s návrhem možných řešení, včetně projektu výstavby „Severního Města“.
Dlouhodobě vidíme, že vedení Prahy obecně raději věnuje pozornost spíše podružnostem, jako je přebarvování prostředků veřejné dopravy nebo pořizování nového městského mobiliáře. Takové projekty, jakkoliv jsou záslužné, nepovažujeme v dlouhodobě kritické situaci v oblasti bydlení za prioritní. Nadto stojí funkční aparát hlavního města i mnoho času a energie. Na důležité projekty, které by vedly ke zvýšení dostupnosti bydlení, se tak často nedostává. O tom, že zlepšení bytové situace není navzdory proklamacím prioritou, svědčí také alokace financí z veřejného rozpočtu. Polovina alokované částky pak připadá pouze na jeden projekt – Dům Opatov. V ostrém kontrastu připomeňme nedávno schválenou výstavbu lanové dráhy mezi Podbabou a Bohnicemi za 1,5 miliardy Kč – tedy téměř dvojnásobek částky vyčleněné na rozvoj bytové politiky v obou letech 2021 a 2022!
Neefektivní povolovací procesy významně brzdí výstavbu a přispívají k neustálému narůstání bytového manka, které je jednou z příčin růstu cen na realitním trhu. „Například v roce 2020 byla v Praze zahájena výstavba pouhých 4335 bytů, což v meziročním srovnání představuje propad o 33,2 %. Vzhledem k tomu, že celorepublikově došlo k poklesu o pouhých 8,9 %, nelze tento úbytek přičítat pouze útlumu z důvodu protipandemických opatření,“ uvedl pražský zastupitel Ondřej Prokop (ANO). V souladu s přirozeným rozvojem města by přitom bylo potřeba stavět přibližně 10 000 bytů ročně, dodal opoziční politik.
Poněkud liknavě vedení města přistupuje také k rozvoji městského bytového fondu. Dlouhodobá strategie počítá s výstavbou pouhých 500 bytových jednotek ročně. „Zatímco v roce 1991 město disponovalo přibližně 194 tisíci byty, dnes jich vlastní okolo 31 tisíc, což představuje přibližně 5 % všech pražských bytů. Výrazné navýšení jejich počtu by přitom pomohlo k dostupnému bydlení nejen pro klíčové profese. Z měst, jako je Vídeň nebo Amsterdam, víme, že při dostatečném procentuálním zastoupení funguje městský bytový fond jako regulační prvek vedoucí ke snížení cen komerčních nájmů,“ vysvětluje Ondřej Prokop.
Co se týká samotných finančních prostředků města, bylo by jistě možné naložit s nimi mnohem efektivněji, je přesvědčen Prokop. Navrhuje například, aby se část peněz, které prozatím leží na účtu města a pouze se znehodnocují, vložila do odkupu volných nemovitostí. Jedná se celkem o desítky miliard vyčleněných na strategické projekty metra D nebo dostavby Pražského okruhu. Jak uvádí Prokop, při realizaci obou projektů se budou vyčerpávat postupně a v dlouhodobém horizontu. „Odkupem nemovitostí bychom rozšířili bytový fond a zároveň smysluplně zhodnotili finance, které vlivem inflace ztrácí na hodnotě,“ dodává.
Rozšiřování bytového fondu by urychlilo také odkoupení již připravených developerských projektů, jejichž realizace není za současných podmínek pro soukromý sektor možná. „Praha by se tak mohla dostat k hotovým projektům, které soukromí investoři kvůli prodlužující se návratnosti dali takzvaně do šuplíku. Přitom právě projekty s menší rentabilitou mohou na trh přinést i dostupnější bydlení například pro mladé rodiny,“ říká zastupitel Prokop. Významným krokem k dostupnějšímu bydlení by podle něho mohlo být urychlení vzniku nové čtvrti pro desetitisíce obyvatel na rozsáhlých pozemcích v Letňanech. „Vůle ze strany vedení města pro vznik takového ‚Severního Města‘ tu je, klíčové ale bude nastavení efektivní spolupráce s developery. S nástupem nové centrální vlády, jejímiž členy budou i Piráti, snad pan primátor přestane hrát mediální hry a začne konečně také trochu pracovat,“ doufá Prokop.
