Milí Pražané,
v jednom ze svých nedávných bytových 
okének jsem zmiňoval extrémní návrhy, které se ve snaze řešit zoufalou bytovou situaci začaly objevovat v Berlíně a dalších velkoměstech. Co se týká našich končin, nikdo naštěstí po hromadném vyvlastňování nevolá. I v Česku ale snaha přijít k vlastnímu bydlení přináší poněkud podivné a znepokojivé trendy.
okének jsem zmiňoval extrémní návrhy, které se ve snaze řešit zoufalou bytovou situaci začaly objevovat v Berlíně a dalších velkoměstech. Co se týká našich končin, nikdo naštěstí po hromadném vyvlastňování nevolá. I v Česku ale snaha přijít k vlastnímu bydlení přináší poněkud podivné a znepokojivé trendy.V Praze se například skupují byty, které se ještě ani nezačaly stavět. Sílí ale také zájem o způsob nabytí nemovitosti, který je sice finančně výhodný, ale z etického hlediska přinejmenším sporný: až desítky procent oproti běžné tržní ceně ušetříte, pokud byt koupíte zatížený tak zvaným “břemenem dožití” – tedy i s nájemníkem v pokročilém věku či s vážně podlomeným zdravím.
Neméně kontroverzní jsou také multigenerační hypotéky. Jejich zavedení je v současné době předmětem diskusí, a musím říct, že rozumím jak jejich zastáncům, kteří v nich vidí zvýšení šance na získání vlastního bydlení, tak i odpůrcům, kteří argumentují zejména nedobrovolným zadlužením potomků a problémům z něj vyplývajícím.
Nezbývá než zopakovat to, co jsem zmiňoval už v souvislosti se situací v Berlíně: zoufalí lidé často přistupují k extrémním řešením. Udělejme tedy co nejvíc pro to, aby naše už tak velká bytová krize nenabyla ještě obludnějších rozměrů.Jaký názor máte na kupování ještě neexistujících bytů, nemovitostí i s nájemníky nebo hypotéky na půl století vy
Těším se na vaše příspěvky a jako vždy, napište mi je prosím sem dolu do komentáře 
.
.Článek, na který reaguji najdete zde:
