Milí přátelé,
víte co mě na politice štve úplně ze všeho nejvíc? Pokrytectví. To když někdo káže vodu a sám pije víno. Dnes jsem se zase pěkně rozčílil na výboru pro územní rozvoj na magistrátu. Kde koalice primátora Hřiba tlačila změnu územního plánu 10/2018, ve které chtějí na hranici Prahy 5 a 6 (pod Strahovským stadionem) měnit zelené plochy (sady, zahrady a vinice) na obytnou zástavbu. Prostě další zahušťování stabilizovaného území a navíc velmi lukrativní pozemky v nejžádanější části Prahy.
Byli to právě Piráti v minulém volebním období, když jsme předkládali podobné změny územního plánu (já bych si dovolil říct, že mnohem více koncepční a smysluplnější a rozhodně v jiných méně lukrativních lokalitách), kteří vykřikovali, že jde o „zločin za bílého dne“, kde přes noc děláme ze zahrádkářů milionáře. Pamatuji si na tyto slova kolegy Michálka nebo Zábranského na zastupitelstvu.
A teď se přetočil čas o několik let dopředu a najednou úplně stejné změny územního plánu předkládá pirátský placený místopředseda výboru pro územní rozvoj pan Murňák. A to je najednou v pořádku? Co na to říkají Piráti? To se ani trošku nestydí?
Podle mě to v pořádku není. Navrhl jsem dnes na výboru zamítnutí této změny územního plánu a teď se podržte! Pro zamítnutí hlasovali jen 3 členové. Já (ANO), Radek Nepil (ANO) a paní Plamínková (STAN). Všichni ostatní byli pro to, změnu zatím odložit. Co to znamená? Nechat si zadní vrátka tam i tam a nerozhodnout. To je totiž typické pro tuto koalici. Radši neudělat nic, než riskovat, že něco pokazí. A tak to je bohužel se správou Prahy úplně ve všem. „Kdo nic nedělá, nic nezkazí“. 😢
