Po nedávném spuštění tunelu Blanka, který vyvolal bouřlivý ohlas v médiích hlavně kvůli svému odloženému spuštění a ceně, se Praha soustřeďuje na další stavbu, která by měla navázat na dopravní koncepci hlavního města. Když to zjednoduším jedná se o chybějící pokračování dnešní Blanky. Tato nová část městského okruhu je rozdělena na úseky Balabenka – Štěrboholská radiála, Pelc Tyrolka – Balabenka a Liběňská spojka.
Co to je městský okruh a jak moc je důležitý pro město? Je to okružní silniční systém, který obklopuje celé město. Slouží k tomu, aby automobilová doprava mohla zmizet z centra města a koncentrovala se pouze tam, kde je to pro ni určené. Z tohoto okruhu poté vystupují radiály, což jsou vlastně cesty, které vedou do všech směrů a díky nim je možné dostat se z města (do města).
Výhody tohoto řešení jsou nesporné. Díky tomu, že koncentrují automobilový provoz na jedné tepně, se uvolní větší část města lidem. Automobily tím pádem nezabírají tolik místa v centru a v uličkách, a ty se proto dají upravit tak, aby vyhovovaly běžnému každodennímu životu bez aut. Což mimo jiné nese i výsledky v podobě nižšího hluku a snížené koncentrace CO2 ve vzduchu a tím se samozřejmě zlepšuje kvalita bydlení žití. Výhodou je zároveň i bezpečnost. Díky městskému okruhu dojde k omezení interakce mezi pěšími a automobily a tím se významným způsobem snižuje šance na kolizi. Momentálně to je celosvětově využívaný systém, který lze najít ve velkém množství vyspělých měst, např. Londýn, Stockholm, Mnichov, Manchester, Amsterdam atd.
Jaká je vůbec historie pražských okruhů? První náznaky byly v roce 1920, kdy došlo ke sjednocení Velké Prahy s osmi samostatnými městy a dvaceti šesti přilehlými obcemi. V té době nebyla motorizace na takové úrovni, a proto vyhovoval radiální systém, který využíval historických cest. Nicméně kvůli zvyšujícím se požadavkům na mobilitu obyvatel byla potřeba zajistit i jiná řešení. Po experimentaci s roštovým systémem, který je využíván převážně v USA, se v Praze začalo pracovat na systému okružně radiálním. Ten se dnes skládá ze dvou okruhů, sedmi radiál a dvou spojek.
Po otevření severozápadní části v roce 2015 si lze všimnout spíše pozitivních dopadů na dopravu. Městský okruh nasál koncentraci aut a tam, kde se to očekávalo, se snížila intenzita dopravy. Naopak v místech, kde docházelo k napojení na okruh, se intenzita logicky zvýšila. I přesto, že se celkový dopravní výkon Prahy v roce 2016 zvýšil, byla intenzita dopravy v okolí Blanky stále nižší než před jejím spuštěním.
Co se týče nově navrhované koncepce výstavby poslední části městského okruhu v Praze, jedná se o trasu dlouhou 10,2 km, z čehož 5 km se bude nacházet pod zemí v ražených a hloubených tunelech. Tento úsek tvoří zhruba třetinu celé délky městského okruhu a je to nejdůležitější stavba městské dopravní infrastruktury v investici Prahy podle firmy Deloitte, která analyzovala 25 městských investičních záměrů. Dokončení městského okruhu proto může konečně nabídnout plnohodnotnou objízdnou komunikaci kolem širšího centra a tím pádem se otvírá možnost k omezení průjezdné dopravy centrem. Díky tomu se získá prostor pro jiné typy dopravy, například cyklistické trasy, pěší cesty, což velkou měrou dopomáhá ke zkvalitnění života ve městě.
Dostavba městského okruhu je tedy důležitá pro další vývoj Prahy. Je ale na místě, aby se město poučilo z chyb při stavbě tunelu Blanka. Přestože se jedná o veřejně prospěšnou stavbu, jedná se o velký zásah do městského prostoru, a proto je důležitá spolupráce s architekty a urbanisty, kteří mohou pomoci s úpravou prostor kolem komunikace.
